Alena Schillerová na to skutečně kápla, a předložila premiérovi Petri Fialovi hlavního viníka jeho porážky v evropských volbách.
V pondělí při výbuchu munice zahynul český voják. Místo očekávané úcty jsem se však v diskuzích setkal s posměchem.
Havlíček kritizuje premiéra Fialu a obviňuje starostu Novotného z primitivismu. Slovní přestřelka plná osobních útoků připomíná dětskou hádku na školním dvoře, zatímco skutečné problémy země zůstávají opomíjeny.
Chtějí patřit do západního společenství, ale toto chování, kdy zakážou českému novináři vstup na své území, je typické spíše pro autoritářské režimy. A vina Tomáše Vlacha? Vlastně žádná.
Jan Farský se ostře pustil do Kateřiny Konečné, která se snaží přesvědčit, že současná KSČM nemá co dočinění s minulým režimem. Proč si tedy stále ponechávají název "komunistická"?
Vláda Petra Fialy v eurovolbách obsadila druhé místo, což by nemělo být vnímáno jako triumf, ale spíše jako varování. Před blížícími se sněmovními volbami je nutné zlepšit komunikaci s voliči.
Je to ze strany Karla Havlíčka jistý druh sarkasmu, nebo realistický návrh? Nebo snad naráží na neschopnost Petra Fialy zvládat krizové řízení.
Naopak, je nezbytná, protože takový krok by vedl k okamžitému konci její suverenity a povzbudilo by další agresi. Historické paralely ukazují, že ustupování agresorovi není řešení.
Slyšíme to zleva i zprava. Vzájemné obviňování Petra Fialy a Andreje Babiše, kdo nese větší zodpovědnost za přijetí zelené dohody.
Politická scéna je bez pochyby bojištěm slov. Jedním z novodobých samurajů tohoto druhu je Tomio Okamura, který si obvzlášť oblíbíl slova jako kolaborant a vlastizrada.