V české společnosti se i po dvou letech války drží nepochopitelná závist vůči Ukrajincům s luxusními auty. Za zdáním luxusu je však třeba vidět zcela něco jiného.
Příspěvky publikované v “Domácí”
Věčné téma ve veřejné diskusi: Vládní politici a bezpečnostní pásy. Není to však jen Vít Rakušan, kdo jako by veřejnosti ukazoval, že pravidla platí jen pro někoho.
V Rajchlově vizi by se ČR měla vymanit ze zelené pasti EU a spojit svůj osud s uhelnými elektrárnami a ruským plynem.
Zdá se mi, že se v Česku začalo slovo kolaborant používat poněkud lehkomyslně. Obzvlášť v případě Andreje Babiše nebo Miloše Zemana.
I přes politický posun ve prospěch partnerství nám debata o manželství pro všechny odhaluje, že naše společnost se myšlenkově zasekla v minulém století.
Hokejová legenda vymění ledovou arénu za tu politickou, a to dokonce s podporou Miroslava Kalouska. Jak si povede v senátorském dresu?
Při hodnocení kroků vlády se často setkáváme s kritikou. Ale je vše, co vláda zatím dokázala, vysloveně špatně?
Generál Řehka zvažuje návrat povinné vojenské služby. Společně s tím však vyvstala zákonitě jedna otázka. Je dnešní generace vůbec připravena akceptovat takový nápad?
Učitel Jan Sládek z České Lípy ukazuje, že vzdělávání jde daleko za hranice skript a učebnic. Jeho přístup k ukrajinským dětem přináší životní lekci empatie a naděje.
Dialog by měl vést k porozumění, ale Jindřich Rajchl by zřejmě raději volil cestu násilí. Jaký vzkaz tak vysílá mladým, kteří se odváží mluvit?