Hokejová horečka se ještě nestačila vrátit na normální hodnoty, a tak je třeba využít euforii pro politické body.
Ministr vnitra Vít Rakušan zřejmě usoudil, že by bylo dobré využít euforie z letošního mistrovství světa a pokusit se lidi přesvědčit, že je možné sjednotit národ i v jiném případě, než hokejový šampionát. Je však vůbec možné spojovat tyto dvě zcela odlišné věci dohromady? Porovnávat radost z hokejových vítězství s reformou důchodového systému mi přijde při přinejmenším poněkud zvláštní. Když hokejisté hrají „za nároďák“, mají jasný cíl a proti sobě dobře čitelného soupeře. Reformu důchodů však považuji za poněkud složitější hru než honbu za pukem.
Politici by si měli uvědomit, že emoce ze sportu nemohou nahradit tvrdou práci a komplexní reformy. Navíc, zatímco hokejová euforie přichází a odchází s každým gólem, důchodový systém potřebuje stabilitu a dlouhodobou udržitelnost. Představa, že můžeme „hrát za nároďák“ i při řešení důchodové reformy, je na jednu stranu líbivá, ale realita je bohužel mnohem složitější.
Vít Rakušan si zřejmě myslí, že atmosféra plná národního nadšení se dá přenést na cokoliv, kde zrovna potřebujeme nějaký zázračný elixír. Je to podobné, jako kdybychom se pokusili použít nadšení z výhry v loterii k řešení krize ve zdravotnictví. Nebo si snad mám myslet, že pokud by se zvedla vlna nadšení z vítězství českých fotbalistů na Euru, mámě očekávat návrhy na řešení daňových úniků nebo energetické krize jen díky nově nabyté euforie?
Je fascinující sledovat, jak někteří politici neváhají využít jakoukoli příležitost k tomu, aby si vylepšili své skóre. Ale bohužel, důchodová reforma není zápas na ledě, kde stačí pár dobře mířených střel a vítězství je naše. Místo toho nás čeká dlouhý a náročný proces plný kompromisů a pečlivého plánování. Takže když už pan Rakušan hovoří o „jediném zájmu a jediném cíli“, možná by si měl uvědomit, že v politice to tak jednoduše nefunguje.
Když se podíváme na současnou situaci, je jasné, že změna důchodového systému je nezbytná. Avšak prezentovat to jako něco, co můžeme řešit stejně jednoduše a s radostí jako vítězství na hokejovém mistrovství, je jednoduše zavádějící. Tímto způsobem to tak maximálně podkopává důvěra lidí v serióznost a důležitost podobných reforem.
Pan Rakušan by si měl uvědomit, že se nelze spoléhat na krátkodobé euforie. V takovém případě totiž hrozí, že ono politické „mistrovství světa“ skončí katastrofálně. A na rozdíl od hokeje, tady by reparát mohl být mnohem bolestivější.
Zdroj: Sociální síť X a iRozhlas.cz
Takto se projevuje následek nadměrného užívání omamných látek.