Oslavy 17. listopadu přinesly opět konfrontace kolem ukrajinské vlajky visící na budově Národního muzea.
Komentář Kateřiny Konečné, kdy nazvala ukrajinského prezidenta chcimírem, odhaluje její vlastní ideologická omezení než skutečnou snahu porozumět situaci na Ukrajině.
Událost, kdy žena vykázala ukrajinskou matku s dítětem z dětského hřiště kvůli jejich národnosti, ukazuje, kam až může zajít nenávist.
Putin otevírá brány Ruska pro ty, kteří nesouhlasí s hodnotami Západu. Ale kolik z těchto hlasitých kritiků Západu skutečně využije tuto šanci a opustí pohodlí svých domovů?
Putinův „mír“ pro Ukrajinu znamená kapitulaci a ztrátu suverenity. Přes 80 % Ukrajinců odmítá předkládané podmínky a je připraveno bojovat za svou nezávislost.
Ruský útok na dětskou nemocnici v Kyjevě opět ukázal bezohlednost vůči lidským životům. Jenže svět stále mlčí a diplomatické cesty selhávají, zatímco umírají nevinné děti.
Chtějí patřit do západního společenství, ale toto chování, kdy zakážou českému novináři vstup na své území, je typické spíše pro autoritářské režimy. A vina Tomáše Vlacha? Vlastně žádná.
Naopak, je nezbytná, protože takový krok by vedl k okamžitému konci její suverenity a povzbudilo by další agresi. Historické paralely ukazují, že ustupování agresorovi není řešení.
Pražské ulice, kdysi symboly svobody a míru, se nedávno staly svědky incidentu, který otřásl mnoha občany.
Komentář - Podle prezidenta se Vladimir Putin s Ukrajinou nespokojí a jeho zájmy sahají mnohem dál. Jsme však připraveni na to, že by nás někdo obral o naše pohodlí?