Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Média v rukou politiků: Jak politici vlastnící média ovlivňují veřejné mínění

Politici vlastnící média. To je stejné, jako když psovi dáte volný přístup do lednice. Proč je to problém a jak to ohrožuje naši demokracii?

Jak to jen říct? Máme tu takový malý problémek, když politik ovládá vlastní mediální prostor. Abych byl přesný, je to takový problém, jak když vám v práci dojde káva, a ještě k tomu v pondělí ráno. Víte, ono to nezní tak dramaticky, dokud se s tím nesetkáte vy osobně.

No, proč by to měl být problém, ptáte se? To je jako ptát se, proč je problém, když dáte svému psovi neomezený přístup do ledničky. Na psích očích vidíte jasný výraz, že ho ani nenapadne se dotknout té otevřené šunky, že ji bude pouze kontrolovat, zda není zkažená. Ale zkuste přijít za pět minut.

Politik vlastnící média je trochu jako hráč fotbalu, který je zároveň pro ostatní rozhodčím. Sice vám tvrdí: „Nebojte se, kluci, budu pískat spravedlivě!“, abyste na konci hry zjistili, že váš tým má na kontě tři červené karty za nic a on dal gól rukou.

Představte si, že žijete v zemi, kde politici vlastní všechna média. Ráno vstanete, zapnete rádio a uslyšíte: „Dobré ráno, milé Česko! Jak se máte? My se máme skvěle, protože náš premiér je ten nejlepší na světě!“

Přepnete na jinou stanici a slyšíte: „A nyní jsou na řadě zprávy: Náš premiér dnes dorazil do práce! No, není to skvělé?“

Říkáte si, že na tom není nic zase tak divného? Co když je náš premiér skutečně nejlepší na světě? No jistě, můžeme se na to dívat takhle. Ale co když to tak není? Co když se za těmi zprávami skrývá něco víc? Co když se tam někde za tím vším pozitivem schovává nevyřešený problém nebo skandál, o kterém bychom měli vědět?

A to je právě ten skutečný problém. Když politici vlastní média, ztrácíme přístup k nezávislým informacím. Místo toho jsou nám podsouvány informace, které takový politik potřebuje, abychom viděli. A to je cesta, kterou nikdo z nás skutečně nechce jít.

V tom nejhorším případě nám mohou být předkládány také dezinformace. Všichni jsme slyšeli o různých „fake news“, o lžích šířících se na internetu jako vir. Ale co když by takové lži přicházely přímo od našeho premiéra, prostřednictvím médií, která vlastní? Jak pak můžeme vědět, co je pravda a co je lež?

Takže ano, je to problém. Je to velký problém. Je to problém, který nás může stát naši svobodu, naši demokracii a naši budoucnost. Je to problém, který musíme vyřešit, protože v opačném případě se můžeme probudit v zemi, kde je jedinou pravdou ta, kterou nám namluví premiér vlastnící média.

A to není svět, ve kterém bychom chtěli žít.

Zdroj: iDnes.cz

Buďte první! Přidejte komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mission News Theme od Compete Themes.