V televizní debatě na CNN Prima News se Kateřina Konečná z KSČM pustila do vládních stran s náznakem, že po volbách s nimi komunisté zatočí.
Komentář – Musím přiznat, že sledovat televizní debaty s účastí Kateřiny Konečné jsou pro mě zdrojem mnoha otázek. U té poslední, které se zúčastnila také poslankyně za ODS Eva Decroix, jsem nejen že nevěřícně kroutil očima, ale musel jsem se ze záznamu ujistit, jestli jsem se tentokrát nepřeslechl. Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM, nepřímo vyhrožovala vládním stranám, že po volbách s nimi její strana zatočí. Jak si vůbec může někdo, kdo se veřejně hlásí k ideologii, která má na svědomí nespočet životů, dovolit vyhrožovat podobným způsobem?
Co je ovšem pro mě ještě větší záhadou je, že je vůbec možné a myslitelné, že v roce 2025 komunistická strana stále figuruje na politické scéně? Jak je vůbec možné, že jsme se opět vátili do bodu, kdy je pro některé lidi KSČM opět přijatelná volba? Strana, která má na svědomí čtyři dekády útlaku, zkázy a devastace této země, se znovu dostává do povědomí lidí. Jakoby nestačilo všechno to, co tu komunisté napáchali – od znárodňování přes politické procesy až po celkovou ekonomickou a kulturní devastaci naší země.
Kateřina Konečná se s oblibou distancuje od minulosti KSČM a tvrdí, že dnešní komunistická strana je jiná. Jenže se nějak zapomněla oprostit od původních metod, kterými jsou zastrašování, populismus a plané sliby. A co je horší, najdou se lidé, kteří tomu věří. Možná je to frustrace z aktuální politické situace, možná jen ztráta paměti. Ale i kdyby to byla kombinace obojího, nemůžeme přece akceptovat stranu, která se stále hlásí ke stejné ideologii, jež má na svědomí tolik lidského utrpení?
Nedávno jsem slyšel argument, že bychom neměli komunisty démonizovat, protože to posiluje jejich pozici. Ale já si to úplně nemyslím. Pokud jim nebudeme nastavovat zrcadlo a připomínat, co vše jejich ideologie způsobila, necháváme volný prostor k tomu, aby si znovu vybudovali a posilovali svou základnu. Proč vůbec stále dáváme komunistům veřejný prostor? Proč je zveme do debat a necháváme je šířit své myšlenky? Není čas přestat normalizovat jejich přítomnost na politické scéně? I to je ovšem bolest demokracie.
Nedá mi to se bránit myšlenkám, co by se stalo, kdyby si někdo založil „moderní nacistickou stranu“, která by tvrdila, že se poučila z minulosti? Bylo by to pro společnost přijatelné? Bojím se, že pro některé ano a jsem si jist, že by se mezi námi našli tací, kteří by byli ochotni takovou stranu podpořit i ve volbách. Tolerance je hezká věc, ale i ta by měla mít své hranice. Nebo je snad v pořádku, že se někdo otevřeně hlásí ke komunistické nebo nacistické ideologii, která si vyžádala tolik obětí?
Eva Decroix měla pravdu, když v debatě označila vyhrožování komunistů za to poslední, co tady potřebujeme. Ale nestačí jen reagovat na jejich výstupy. Už dávno jsme měli pochopit, že strany jako KSČM nemají v demokracii co dělat. A pokud je někdo přesvědčený, že dnešní komunisté jsou jiní, měl by se vrátit k učebnicím dějepisu nebo při nejbližší příležitosti navštívit knihovnu. Protože poučit se lze pouze z vlastní historie.
Zdroj: CNN Prima News
Buďte první! Přidejte komentář