Putin od začátku invaze vypouští do veřejného prostoru slova o míru tak ochotně a bez známek citu, že by mohl z fleku vystoupit na charitativním koncertě na podporu Ukrajiny.
Komentář – Kdysi dávno jsem slyšel, že smích prodlužuje život. Pokud to platí i pro diktátory, pak bude Vladimir Putin bohužel nesmrtelný. Protože to, co předvádí na mezinárodní scéně, by rozesmálo i šíleně smutnou princeznu. Každý den se totiž stáváme svědky grotesky nazvané „Putin to myslí s mírem vážně“. Jde o grotesku plnou cynismu, dezinformací a neochvějné víry v lidskou blbost.
Americký exprezident Donald Trump opět předvedl svůj vytříbený úsudek. Teda alespoň on si to myslet může. Po telefonátu s Putinem, který měl zjevně atmosféru jako čaj o páté s anglickým lordem, oznámil, že Spojené státy sankce proti Rusku nezpřísní. Protože je tu šance na pokrok. Jenže nechápu, že jim nedochází, že Rusko považuje za pokrok jen ještě silnější ofenzívu a nárůst objemu raket dopadající na ukrajinská města. Pokud to považuje Donald Trump za pokrok, tak má jistě pravdu.
Putin od začátku invaze vypouští do veřejného prostoru slova o míru tak ochotně a bez známek citu, že by mohl z fleku vystoupit na charitativním koncertě na podporu Ukrajiny. Jistě, on nabízí příměří. Jenže ne hned, ale až někdy a za určitých okolností, které si samozřejmě nadefinuje on sám. Je to jako nabídka půjčky od lichváře. Na první dobrou to zní lákavě, alespoň do doby, než skončíte v nemocnici se zlámanou rukou.
A svět se nepřestává tvářit, že je všechno vlastně v pořádku. Že když Putin mluví o míru, tak to určitě myslí vážně, i když zrovna jeho armáda obkličuje další ukrajinské město. Je to jako když vám někdo krade auto a zároveň se obhajuje tím, že tímto činem vás chrání před dopravní nehodou.
Evropa přešlapuje, Ukrajina krvácí a Amerika se řítí neznámo kam. A mezitím se Putin tomu všemu nahlas směje. Směje se celému světu. Směje se do obličeje všem, kdo mu ještě aspoň trochu věří. A překvapuje mě, že jich je pořád ještě dost, a to i na naší domácí politické scéně.
A jestli mám být upřímný, tak mám pocit, že největší komoditou ruského exportu už nejsou ropné produkty, ale pohrdání. Pohrdání tím, jak snadno se dá svět manipulovat. A že mu to pořád baštíme? To už je jen třešnička na dortu ruského imperiálního kabaretu.
Takže až zase příště Putin prohlásí, že „usiluje o diplomatické řešení“, rovnou tuto zprávu berte jako deep fake. Protože tahle fraška zjevně ještě nekončí. A nám nezbývá než doufat, že ten, kdo se bude na konci smát, nebude právě ruský diktátor.
Zdroj: Novinky.cz a Aktuálně.cz
Buďte první! Přidejte komentář