Tomio Okamura opakovaně tvrdí, že počet trestných činů spáchaných Ukrajinci v České republice stoupá. Ale co když to není tak jednoduché? Co když kriminalita je spíše otázkou individuálního chování než národnostní příslušnosti?
V době, kdy politická scéna stále více nahrává populistům a kdejaké skandály nás bombardují ze všech stran, stává se manipulace informacemi nejen běžnou, ale i očekávanou součástí veřejného diskurzu. Politiky, kteří zkreslují fakta, nepotřebujeme jmenovat. Jejich jména jsou všeobecně známá. Ačkoliv se někomu mohou výstupy těchto politiků zdát legrační, mohou být také nebezpečné. Platí to i v případě, kdy někdo začne předstírat a přesvědčovat veřejnost, že kriminalita je výlučně otázkou národnosti.
Jedním z těch, kdo velmi často prezentuje tento mýtus, je Tomio Okamura. Ve svém nejnovějším videu se pokusil představit, že počet trestných činů spáchaných Ukrajinci v České republice se mezi lety 2021 a 2022 zvýšil o 30 %. Skutečnost je však poněkud jiná a výrazně optimističtější.
Čísla mluví jasně
Data ukazují, že i přes značný nárůst počtu ukrajinských občanů žijících v ČR kvůli válce na Ukrajině, se počet trestných činů spáchaných těmito jednotlivci ve skutečnosti snížil. Když si vezmeme v potaz, že v roce 2022 žilo v ČR více než 400 tisíc Ukrajinců a počet trestných činů byl 1568, dospějeme k poměru pouhých 0,4 %. To je oproti předešlým letům určitý pokles.
Lidská přirozenost, ne národnost
Nebudu zde brát v potaz, co vedlo pana Okamuru k tomu, aby informace zkreslil a zda jde o úmyslný záměr. Místo toho považuji za důležité se zaměřit na to, co tyto údaje skutečně znamenají. A to je to, že trestná činnost je, a vždy byla, otázkou individuálního chování. Lidé nepáchají zločiny, protože jsou součástí určité etnické nebo národnostní skupiny. Páchají je z důvodů, které jsou mnohem komplexnější a spočívají v osobních vlastnostech a okolnostech.
Člověk by mohl přirozeně očekávat, že pokud přesunete více než 300 tisíc lidí do nového prostředí, zvedne se tím automaticky i kriminalita?
Zdá se, že v případě ukrajinských uprchlíků tento předpoklad jednoduše neplatí. Přestože se zdá tento postoj logický, nemá oporu ve skutečnosti. Je třeba si uvědomit, že migrace není jen mechanickým přesunem velkého množství lidí z jednoho místa na druhé. Je to složitý proces, který je doprovázen integrací, adaptací a řadou dalších faktorů, které ovlivňují chování jednotlivců.
Kolektivní vina je kontraproduktivní
Není jen nesprávné, ale také kontraproduktivní hodnotit skupinu lidí podle chování jednotlivců. Kolektivní vina je koncept, který v historii vedl k nespočtu tragédií a nespravedlností. Navíc, když se záměrně buduje atmosféra strachu a nedůvěry, je mnohem těžší dosáhnout efektivní integrace a společenské soudržnosti.
V případě Tomia Okamury a jemu podobných je to zřejmě účel. Jenže každá lež má svůj stín, a ten, kdo ji úmyslně předkládá, činí tak na úkor nás všech. Mějme na paměti, že trestná činnost je věc jednotlivce, a nikoli národnosti. A tak bychom k tomu měli přistupovat.
Zdroj: Cedmohub.eu, Českájustice.cz, Facebook
Buďte první! Přidejte komentář