Ta se tvrdě obula do nové smlouvy s Vatikánem a zpovědního tajemství. Slovy o spolupachatelství to vypadá, jako by církev považovala za organizaci sexuálních deviantů.
Komentář – Kateřina Konečná, předsedkyně komunistické strany, zveřejnila komentář na sociální síti X, ve kterém kritizuje novou Smlouvu s Vatikánem. Nejvíce jí na ní vadí ono zpovědní tajemství. Její výrok, že každý poslanec, který bude hlasovat pro tuto smlouvu, „dává do rukou církvi další nástroj, jak tyto zločiny u nás dále tutlat,“ je pro mě osbně opravdu fascinující. Kdekdo by si totiž mohl lehce pomyslet, že kdejaký duchovní, biskup nebo farář je vlastně automaticky považován za sexuálního devianta.
Zpovědní tajemství je záležitost, která s církví existuje od nepaměti. Můžeme na ni pohlížet jako ne něco, co lidem poskytuje jistotu, že mohou otevřeně mluvit o svých nejtěžších problémech. Jistě to v mnohých případech může mít i doslova život zachraňující význam – a to ne proto, že by se tím kryly zločiny, ale právě proto, že dává lidem prostor pro vykoupení, podporu, radu.
Zjevně tohle však Kateřina Konečná buď nechápe, nebo chápat nechce. Protože pokud by se tomu aspoň snažila trochu porozumět, nejspíš by jí došlo, že zpovědní tajemství není nějaké zločinné spiknutí, ale prostředek, který pomáhá zoufalým lidem.
Konečná ve svém komentáři mluví o „dalším nástroji, jak tutlat zločiny.“ Je to podobně absurdní, jako kdybychom tvrdili, že mlčenlivost advokátů nebo důvěrnost mezi lékařem a pacientem jsou nástroje sloužící ke krytí zločinů. Advokáti, psychologové, lékaři – všichni přece ke své práci používají nějakou formu mlčenlivosti. Bez toho by neexistovala vzájemná důvěra. Jsou to snad také automaticky spolupachatelé?
Nebo snad máme začít všechny bez vyjímek vinit z nekalostí jen na základě toho, že existuje pár jedinců, kteří tyto zásady zneužili? Logika Konečné by vedla k tomu, že jakákoliv mlčenlivost je špatná. Ale z jakého důvodu? Možná proto, že jakýkoliv systém důvěry a ochrany soukromí je pro totalitně smýšlející lidi prostě nepochopitelný.
A to je to hlavní, co mě přivádí k oné ironii, která je na celé záležitosti to hlavní. Když komunistická strana začne mluvit o krytí zločinů a spolupachatelství, je těžké neslyšet v tom obrovský kus pokrytectví. Komunistický režim měl na svědomí právě to, že se lidé báli mluvit, báli se myslet, nebo dokonce potlačovali i samotnou víru. A teď máme naslouchat jejich představitelce, jak nám káže o morálce a transparentnosti?
Rozhodně bych doporučil, aby se Kateřina Konečná alespoň trochu zamyslela nad tím, co skutečně znamená zpovědní tajemství. Možná že by zjistila, že je to něco, co mnohým lidem poskytuje útěchu, naději a možnost najít cestu ven z temnoty.
Rozhodně se nejedná o nástroj k zakrývání zločinů – je to právě naopak. Je to prostor, kde může někdo, kdo udělal chybu, nalézt naději na změnu. A pokud se tohle někomu nelíbí, možná by se měl nejdříve zamyslet nad tím, co přesně mu vadí. Že by to byla právě ta svoboda, kterou zpovědní tajemství nabízí?
Zdroj: Sociální síť X
Buďte první! Přidejte komentář