Kateřina Konečná odsuzuje násilí v politice, ale jako předsedkyně komunistické strany zároveň čelí kritice za pokrytectví. Její slova o morálce ztrácí váhu rávě kvůli krvavé minulosti komunistické strany.
Příspěvek Kateřiny Konečné na sociální síti X, kde odsuzuje útok na Donalda Trumpa a vyzývá k politickému boji argumenty místo násilí, vyvolal vlnu reakcí. V jejím komentáři se objevují i obavy z narůstající nenávisti a násilí vůči politikům, což je rozhodně téma hodné diskuse. Nicméně, při pohledu na její roli jako předsedkyně komunistické strany, se nabízí otázka, zda právě ona je ta pravá osoba, která by měla kázat o morálce.
Můj první pocit po přečtení jejího příspěvku byl jistou směsicí rozčarování a ironie. Ano, násilí v politice je nepřijatelné, stejně tak jako nálepkování a nenávistná rétorika znamenají problém, který volá po řešení. Ale slyšet tato slova z úst někoho, kdo stojí v čele strany s tak krvavou minulostí, je jako slyšet vegetariánské kázání od řezníka.
Historie komunistické strany, kterou Konečná reprezentuje, je plná násilí, útlaku a perzekucí. Lidé, kteří na její příspěvek reagovali, jí to samozřejmě ve svých příspěvcích rychle připomněli. A do jisté míry mají také pravdu. Komunismus způsobil nespočet utrpení a zločinů, které jsou stále živé a zůstávají nadále v paměti mnoha lidí. Jak může představitelka takové strany kázat o morálce a odsuzovat násilí, když politická historie strany, jíž předsedá, je příkladem toho nejhoršího?
Konečná se snaží varovat před nebezpečím nálepkování a nenávisti. Ale když sama přichází z prostředí, které systematicky označovalo své odpůrce za nepřátele lidu a ničilo jejich životy, její slova nemůžou nikdy mít potřebnou váhu. V tomto případě její slova mnoho lidí považuje spíše za pokrytecká.
Rozhodně tím nechci říct, že není důležité bojovat proti nenávisti a násilí ve společnosti, právě naopak, ale tento boj mohou úspěšně vést pouze lidé s čistým štítem. Kateřina Konečná, jakožto předsedkyně komunistické strany, takovou osobou jednduše není. Její pokus o moralizování považuji za neupřímný, a do jisté míry také za nevhodný. Její slova totiž ke zlepšení situace nevedou, ale spíše společnost ještě více polarizují. A to je to, co potřebujeme teď ze všeho nejméně.
Zdroj: Sociální síť X
Krutá minulost byla v souvislosti se stalinským bolševismem, který v ČSR panoval od roku 1948. Všichni, včetně komunistů, museli držet hubu a krok. Není hezké to podsouvat Konečné. Mnoho lidí si ji rádi poslechnou. Mají pocit, že se hodně snaží o české zájmy. Umí věci trefně a věcně pojmenovat a je takovým špatným svědomím dnešní vlády. Té se to nelíbí, takže ji tupě podsouvá krutou komunistickou minulost, jako by s tím měla něco společného. Je to neprofesionální a ubohé.