Politická scéna je prostor, kde se každý den odehrává drama, komedie a často i tragédie. Bylo by nám lépe, kdyby všichni byli alespoň z části jako náš pan prezident?
Příspěvky publikované v “Domácí”
Každým dnem nabývám dojmu, že realita je mnohdy divočejší než fikce. Na politické scéně se objevil šifrovaný telefon, který má nyní posloužit jako záminka pro hlasování o nedůvěře vládě.
Kdekomu se může zdát, že nemocnice v naší zemi nikdy nespí. Lidé chodí do nemocnic třeba i s bolestí hlavy a s pocitem, že jejich život je v akutním ohrožení.
Rozhodnutí o nákupu stíhaček F-35 pro českou armádu za miliardy korun může být citelným rozpočtovým břemenem. Nebudou tyto peníze chybět jinde?
Je to jako sledovat živě dějovou linii, která se nezadržitelně přibližuje ke svému vrcholu. Nejde však jen o Slovensko. Politické strany, které se vezou na vlně populismu, jsou na vzestupu po celé Evropě.
V době digitální revoluce přichází i naše armáda s inovativním krokem. Nová aplikace láká mladou generaci k obraně země. Dokáže však moderní technologie překlenout propast mezi klávesnicí a fyzickou kondicí?
Nejen v Česku narazíme na různě zajímavé pohledy na okolní svět. Například i na takový, který tvrdí, že naše republika neexistuje. Jak se s tímto názorem vypořádávají policisté přímo v terénu?
Karel Havlíček prohlásil, že pokud Ústavní soud vyhoví stížnosti proti postupu Fialova kabinetu v otázce důchodů, může to znamenat pád vlády. Nebylo to přece tak dávno, co hnutí kolem Andreje Babiše považovalo soudní rozhodnutí za druhořadé.
Ukrajinská vláda vyjádřila záměr požádat své spřátelené země o vydání svých občanů, kteří se vyhnuli povolávacímu rozkazu. Kladu si otázku, zda by Česká republika měla na tento požadavek přistoupit.
A je to tu. Světlo světa spatřil další průzkum, který má dokazovat to, že čeští senioři se mají oproti zbytku světa opravdu skvěle. Realita života ovšem ne vždy kopíruje předložená data.