Nejen v Česku narazíme na různě zajímavé pohledy na okolní svět. Například i na takový, který tvrdí, že naše republika neexistuje. Jak se s tímto názorem vypořádávají policisté přímo v terénu?
Ve světě plném rychlostních rekordů, technologických zázraků a nekonečných informací je až neuvěřitelné, že každý den čeká na člověka nějaké to překvapení. A na jedno takové jsem narazil při sledování videa, ve kterém řidič v autě bez platné technické vysvětluje policistům trochu zvláštní filozofii: „Česká republika neexistuje, pánové, vy brzo skončíte a půjdete sloužit na Ukrajinu…“ a jiné podobné narativy. Upřímně řečeno, obdivuji ledový klid hlídkujících policistů.
Nedá mi to, a přemýšlím o postoji hlídkujících policistů, kteří si na místě vyslechnou tento nekonvenční pohled na svět, a i přesto zůstávají po celou dobu profesionální a trpěliví. Kolikrát bych si přál mít sám takovou trpělivost v běžném životě, když jsem někdy nucen čelit skutečně zajímavým názorům a postojům.
Svět „Čechoslováků“ je jistě zajímavý fenomén. V určitém smyslu obdivuji jejich odhodlání žít podle svých pravidel a ignorovat realitu kolem sebe. Ale co nedokážu pochopit, je jejich očekávání, že je společnost nebude nebo nemůže za jejich činy postihovat. Že jim vlastně nic nehrozí.
Je jisté, že tzv. Čechoslováci budou v podobných situacích argumentovat tím, že pouze uplatňují svou svobodu projevu a názoru. V každém případě je důležité si uvědomit, že svoboda má své hranice. A jednou z těchto hranic je respektování práva a pořádku, který nás všechny chrání.
Právě policisté jsou těmi pomyslnými hrdiny, kteří stojí v první linii, co se týče konfrontace s těmito lidmi, když chrání zákon a pořádek. A i přesto všechno, co si kolikrát musejí vyslechnout, nezapomínají respektovat práva každého jednotlivce. Je to nesmírně těžká práce a obdivuji je za to, že dokážou zůstat klidní a profesionální i v takových, pro někoho úsměvných, situacích.
Přemýšlím o tom, jak bych reagoval já na jejich místě. Dokázal bych zůstat taky tak klidný a vyrovnaný, kdyby mi někdo říkal, že moje země neexistuje? Pravděpodobně bych musel nejdříve absolvovat intenzivní kurz asertivity, než bych byl připraven na takové blízké setkání.
Ale to je právě to, co obdivuji na našich policistech. Jejich schopnost zůstat klidní, když řeší různé situace s lidmi, kteří mají tak odlišný pohled na svět.
Zdroj: Twitter
Buďte první! Přidejte komentář